Plasty odolné vůči záření

V závislosti na dané aplikace mohou plasty přicházet do kontaktu s různými typy záření, které za určitých okolností mohou mít negativní vlivy na přítomné polymery. Spektrum elektromagnetického záření sahá od rádiových vln s větší vlnovou délkou přes běžné denní světlo včetně jeho krátkovlnného UV záření až po extrémně krátkovlnné rentgenové a gama paprsky. Čím menší je vlnová délka záření, tím vyšší je choulostivost plastu k narušení jeho struktury.

Elektromagnetické záření

 

Elektromagnetické záření je druh záření, které zahrnuje viditelné světlo, rádiové vlny, paprsky gama a rentgenové paprsky a ve kterém dochází současným periodickým změnám elektrického a magnetického pole. Faktor rozptýlení je důležitou vlastností, kterou je třeba uvážit v situacích, kdy plasty mohou být vystaveny působení elektromagnetických vln. Popisuje podíl energie, která může být daným plastem absorbována – jiný výraz pro tento faktor je absorpce radiačního záření polymery. Zvláštní pozornost je třeba věnovat plastům s vysokým faktorem rozptýlení, protože jsou méně vhodné k použití v aplikacích vyžadujících izolaci vůči vysokofrekvenčním a mikrovlnným zářením. Následující plastové materiály prokázaly vyšší odolnost vůči elektromagnetickému záření:  

 

Ionizující záření

Ionizující záření se skládá z částic, například v rámci rentgenových nebo gama paprsků, které mají dostatečnou energii k ionizaci média, kterým prochází. K ionizaci dochází, když jsou z orbitalu atomu odvedeny těsně vázané elektrony, přičemž v důsledku toho se atom stává nabitou částicí. Porozumění technologii záření z hlediska polymerů může být nezbytné pro aplikace v lékařské diagnostice, radiační terapii nebo v oblasti sterilizace různých součástí a zkušebního přístrojového vybavení a rovněž v radioaktivním prostředí či prostředí s přítomností jiných typů záření. Vysoká úroveň energie v těchto aplikacích vede často k snížení charakteristických hodnot elongace a k vzniku křehkosti polymerového materiálu.

Celková provozní životnost plastu je závislá na celkové míře absorbovaného záření. Materiály, jako jsou PEEK a polyimid, vykazují dobrou odolnost vůči záření gama a rentgenovému záření. Plasty PTFE a POM jsou vůči nim naopak velmi choulostivé, a proto jsou méně vhodné pro aplikace, kde dochází k vystavení materiálů těmto zářením.

Následující ilustrace poskytuje přehled o tom, které produkty z portfolia polotovarů od společnosti Ensinger představují polymery s nejvyšší odolností vůči záření. Zde je uveden kompletní seznam plastů odolných vůči záření, na jehož základě můžete vyhodnotit například odolnost vůči radiaci u materiálu PEEK oproti odolnosti vůči radiaci u materiálu PTFE. Informace týkající se odolnosti plastů je třeba považovat pouze za referenční údaje, jelikož spoluurčující jsou v tomto smyslu i další parametry (geometrie, časový průběh dávky záření, mechanické zatížení, teplota nebo okolní médium). V každém případě se doporučuje provedení faktických zkoušek pro vaši konkrétní aplikaci.

Ultrafialové záření

Povětrnostní vlivy, zvláště však UV záření ve venkovních aplikacích, mohou mít negativní vliv na optické a mechanické vlastnosti plastů. Černé zbarvení plastů je dobrým způsobem jejich ochrany proti povětrnostním vlivům. Jinak platí, že skupina fluorovaných polymerů, jako například PTFE a PVDF, vykazuje zvláště dobrou stabilitu při působení UV záření i ve svém přirozeném stavu. Klepněte sem a zjistěte více...